Překupníci

Překupníka nepoznáte snadno. Často vystupují jako vážení sběratelé oblečeni podle poslední módy ve slušivém obleku, mladšího i staršího vzhledu, v drahém autě, s aktovkou nebo kufříkem (kdy myslíte, že kufřík je plný peněz, v kufříku má ale jen „učebnice“, jako Tomanův slovník, který obsahuje krátký životopis několika tisíc akademických československých malířů, podpisové vzory malířů, nějaký ten aukční katalog z roku 1992…).

Na místě pozůstalosti usedá ke stolu a vyndá své „chytré knihy“, katalogy a začne luštit podpisy za pomoci tzv. podpisových vzorů, kde jsou orientační podpisy většiny autorů, bez nichž se začátečník neobejde.

Většinou nahlas komentuje, kde autor své obrazy vystavoval, kam jezdil na studijní pobyty atd. (chce na Vás udělat dojem skutečného odborníka a sečtělého sběratele). Ke konci jednání se často jeho komentář točí neustále okolo různých velkých či menších poškození rámů, malby, velké ceny za případnou opravu (někdy i odborně popisuje práce restaurátora a jeho ceník služeb), lamentuje nad potenciální vysokou částkou za případné čištění obrazu a restaurování rámu, což je investice v tisících atd. Tím chce docílit co nejnižší kupní ceny za Vaše obrazy a starožitnosti.

Pokud Vám sdělí velmi vysokou konkrétní nabídku ceny za obrazy, je v takovém případě také otázka, zda byla nabídka sběratele míněna skutečně vážně a ležela-li již hotovost tzv. „na stole“, pokud Vám kupující sdělil, kolik za věc zaplatí.

Proč vůbec nastane situace a za jakých okolností, že původně vážný zájemce o koupi učiní přemrštěnou a velmi často i absolutně nereálně vysokou nabídku, čímž prodávajícího někdy doslova velmi mile překvapí, což ale pak dopadá později tak, že prodávající je úmyslně kupujícím mystifikován vysokou nabídkou kupní ceny, takže prodávající nakonec může od záměru prodat věc odstoupit. Často se také stává, že takto ovlivněný prodávající odradí svou vysokou představou o ceně prodávaného předmětu ostatní skutečně vážné zájemce.

Jinými slovy: proč by např. údajný sběratel hodin nabízel prodávajícímu za pendlovky 100 000 Kč slovy: Stotisíckorun (před restaurováním), když přesně takové může koupit v kdejakém obchodě se starožitnostmi za 40 000 Kč bez smlouvání v samém centru Prahy a již zrestaurované?

A to nemluvím o obchodnících (v oboru starožitnosti) tzv. „okresního formátu“, nebo-li mimopražští, kteří prodávají vše za cca 50 % toho, co v Praze. Např. starožitník v Brně takovéto hodiny nabízí ke koupi za cca 20 – 25 tisíc korun.



« zpět